Britský spisovatel a novinář Eric Arthur Blair (1903-1950), známý pod pseudonymem George Orwell, napsal novelu Zvířecí statek (Farma zvířat) v roce 1944. Závažné téma o společnosti, jíž vládne totalitní režim, neztrácí na aktuálnosti a významu ani v současnosti, jak dosvědčují nová vydání knihy.

V konfrontačním podobenství dává Orwell vyniknout rysům lidské povahy, prověřované životními zkouškami a nutících člověka k vyjádření postoje vůči potlačování osobní svobody i projevům zla. Ukazuje různorodost charakterů a chování, ovlivňovaného strachem, poddajností, pasivitou, agresí či vypočítavostí, ale také zodpovědností a odvahou vzepřít se manipulaci či brutální totalitě vládnoucí skupiny i za cenu pro člověka nejvyšší.

Skupina zvířat poté, co vyhnala ze statku lidi, začíná organizovat život podle vlastních pravidel a na animalismu založených „nových“ revolučních idejí. Počáteční nadšení ze změn slibujících všem blahobyt a prosperitu se však mění v rozčarování, které pociťuje i tažná kobyla Vojtěška „Namísto toho – netušila jak – dospěli do doby, kdy se nikdo neodvažuje přiznat, co si doopravdy myslí, kdy se všude po statku potulují zuřivě vrčící psí bestie a kdy zvíře musí snášet pohled na to, jak bližního trhají na kusy poté, co se doznal k otřesným zločinům. …Ať se stane, co se stane, ona bude i nadále poslušná, bude dřít jako kobyla, vykonávat obdržené příkazy a podvolí se Napoleonovu vůdcovství. A přesto se nemohla zbavit dojmu, že kvůli tomuhle ona ani jiná zvířata nedoufali a neotročili.“

Na příkladu zvířat se odhalují negativní stránky člověka, projevující se zejména v krizích a obtížích, a to jak ve vzájemných vztazích, tak jako specifikum společnosti. Děj přitom není vázán pouze k době stalinských represí, kdy Orwell Farmu zvířat psal, neboť – jak zmiňuje text na záložce knihy - reformátoři „poté, co se dostanou k moci, neváhají použít jakýchkoliv prostředků, aby se u moci udrželi. Noví vládci odhazují zábrany a jejich hlavní zbraní se stává pokrytecká lež a nakonec násilí. Příkladů se dá uvést dost…“ Čtenář si přitom nutně klade otázku, do jaké míry či zda vůbec lze Orwellovu alegorii považovat za utopii.

Kniha v brilantním překladu Jana Kalandry vypovídá o emocích, stejně jako znepokojivě výstižné ilustrace Borise Jirků. Nakladatelství Leda ji vydává v běžné velikosti o 160 stranách a v omezeném množství také ve formátu A 4 o 144 stranách.

Slavnostního křtu v pražském Paláci knih Luxor se 24. listopadu 2021 se zúčastnili spolu s ředitelem nakladatelství Leda RNDr. Rudolfem Červenkou, odpovědný redaktor Petr Matoušek, ilustrátor Boris Jirků a herec Miroslav Táborský, který z ní přečetl ukázku.