Sociálně vyloučená lokalita, romská gheta v Liberci
V
e čtvrti vedle jednoho s manželkou a ostatními OZP bydlíme. Ovšem je pravdou, že vozíčkář to místo přesně znát nemůže, neboť je umístěno v polích. S manželkou jsme tedy přímo konfrontováni spíše s těmi, kteří jsou na hranici sociálního vyloučení a bydlí kousek od hlavní silnice a kteří se ještě snaží v rámci veřejných prací nebo sbíráním kovového šrotu. Jinak je občan tohoto státu ohledně sociálně vyloučených lokalit odkázán na to, co se dozví z médií nebo oficiálních zdrojů.
Konkrétně odborem řízení pomoci z ESF, jenž spadá pod Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
Vycházel jsem proto z této interaktivní mapky. Některá čísla jsou opravdu alarmující přesto, že počet obyvatel této vyloučené komunity není vysoký. Cituji s výše uvedeného zdroje:
POČET OBYVATEL LOKALITY, VZDĚLANOSTNÍ A VĚKOVÁ STRUKTURA
| Celkový počet obyvatel obce (celý Liberec) | 97 400 |
| Odhad počtu romských obyvatel lokality | 26 – 50 |
| Odhad podílu Romů na celkovém počtu obyvatel lokality |
70% |
Odhad věkové struktury |
|
| Do 15 let | 60% |
| Od 16 do 60 let | 37% |
| Nad 61 let | 3% |
Odhad vzdělanostní struktury |
|
| Maximálně základní | 93% |
| Střední bez maturity | 6% |
| Střední s maturitou a vyšší | 1% |
ZABEZPEČENÍ OBŽIVY |
|
| Celková míra nezaměstnanosti v obci | 7,10% |
| Odhad míry nezaměstnanosti romských obyvatel lokality | 90% |
Formy zabezpečení obživy
Většina obyvatel je závislá na sociálních dávkách. Někteří obyvatelé lokality jsou příležitostně zaměstnaní. Nejčastěji vykonávají výkopové práce a brigádně pracují v průmyslové zóně. Někteří příležitostně pracují „načerno“.
SOCIÁLNĚ PROBLÉMOVÉ JEVY
Problémové jevy se v této lokalitě vyskytují pouze ojediněle. Objevuje se však zadluženost u firem půjčujících na vysoký úrok.
Co mne překvapuje, je skutečnost, že vše to jsou pouze odhady, a doufám, že alespoň příslušné orgány MPSV znají skutečné nezkreslené počty. Omlouvám se, jak vidět, nemají a rozdíl mezi 26 až 50 je poměrně zásadní, neboť se jedná o téměř 100% nárůst v odhadu. Ovšem ještě daleko horší informace mají tyto stránky o lokalitách v Ústeckém kraji, například v Mostě, kde jsou navíc vyloučené lokality populačně bráno desetkrát větší. Nevím přesně jak mám vnímat skutečnost, že MPSV ani s prostředky z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR není schopno získat přesnější informace a mnohdy ani odhady.
Avšak co se divím. Vždyť ministerstvo financí mělo ohledně stávky lékařů problém dopočítat se rozdílu v počtu lékařů oproti rozdílu lékařského personálu nemocnic při akci Děkujeme, odcházíme. MPSV je tedy v daleko obtížnější situaci, neboť určitě je složitější než počítat zaměstnané s vysokoškolským diplomem, počítat romské spoluobčany, kteří se navíc rádi před problémy stěhují, pokud se přímo nesnaží migrovat za dávkami v rámci schengenského prostoru.
Ovšem vzhledem ke sčítání obyvatel mne však zneklidňuje jak je tohle vůbec možné. A jak je to možné v situaci, kdy má každý občan v ČR přiděleno rodné číslo a v podstatě je vyžadaváno i trvalé bydliště, byť by to měla být adresa radnice či magistrátu obce. Proto nelze chybějící a pouze odhadovaná data v interaktivní mapě vnímat jako omluvitelný nedostatek. Skupiny občanů, kteří jsou čistými plátci daní, mají za odvedené peníze právo na přesné informace. Interaktivní mapu mohou tito občané nyní vnímat pouze jako nepřesné vyjádření bezmoci státu, který se snaží již dlouhou dobu se sociálním vyloučením bojovat.
Zároveň je otázkou, zda by stát bojovat se sociálním vyloučením vůbec měl, jakými prostředky a jakými penězi, neboť podle ústavy České republiky, článku 2, bodu 4 cituji: „Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“ Může se nám to zdát jakkoliv smutné, občané se však vzájemně sdružují do různých komunit a spolků i podle toho, jaká je jejich sociální situace nebo výdělečná schopnost. Pokud USA jsou schopny tolerovat komunity Mormonů a Amischů, kde druzí jmenovaní neuznávají elektrickou energii, počítače a mobilní telefony, možná by se stát měl zamyslet nad tím, zda si nepřivlastňuje práva, která mu nepřísluší. Obzvláště, když se nyní obecně ví, že zákon o tzv. rozptýlení romské minority mezi většinovou populaci a zákon o povinném trvalém bydlišti z dob ČSSR nebyly zrovna šťastné počiny, a demokracie v západní Evropě takto Romy neomezily. V souvislosti s předchozím jsou pak právě normy o trvalém pobytu těmi, které jsou poměrně snadno obcházeny. Zároveň umějí některé soukromé společnosti nechtěné Romy poměrně šmahem přestěhovat do oblasti, kde způsobují problémy jiným občanům a jiným politikům na radnici.
V souvislosti s nynějšími problémy ve Šluknovském výběžku by mohla při začleňování „nepřizpůsobivých“ ČR využít pomoc od EU. Ovšem například senátor Jaroslav Kubera v senátu vyslovil názor, že by bylo lépe, aby nám do toho EU nekecala. V EU je nyní omezován sociální stát téměř všude, a na zamyšlení je též, zda EU vůbec má nějaké lepší, hlavně pak reálně uskutečnitelné a účinné sociální programy pro lepší integraci jakýchkoliv menšin do společnosti. A je dobré si i uvědomit, že Romové již obyvateli ČR jsou a majorita ani úřady je nemohou nutit k větší integraci nebo pravidel, která jim nevyhovují, pakliže nebudou chtít. Na zamyšlení pak je ovšem i druhá strana mince. Zda tedy platí, že k demokratické společnosti patří i například výrazně vyšší úmrtnost v některých skupinách obyvatel z důvodu zanedbávaných chorob nebo přímo ze sociálních příčin.
Tomáš Pilař, 29.8.2011, Liberec













