Rakovina
Rakovina je hnusný parazit, který člověka postupně užírá, a jeho mozek tím pomalu,ale jistě umírá!
Člověku, který je postižen touto nevyléčitelnou nemocí, nelze bohužel nijak pomoci...
Čas mu najednou tak rychle plyne, každý den čeká na svou vlastní smrt o které ví, že si pro něho každou chvíli příjde.
Smrt je pro člověka těžkou ránou osudu, je to smutné,když vám někdo tak nemocný řekne: "neplačte prosím až nedejde můj čas a já už tady mezi váma nebudu!"
Čas plynul jako voda, a on už věděl,že to jsou poslední chvíle jeho života, po tváři mu tekly slzy...a jeho poslední věta před smrtí zněla, že ještě nechce umřít, že si pro něho smrt přišla moc brzy...!!!
Potom co tu větu dořekl pamaličku zavírali se mu oči a náhle změnila se barva jeho tváře, tenhle nejhoší okamžik mého života mi nikdo ze srdce nevymaže...!
Celý svět proti této zákeřné nemoci bojuje, ale ona se nikdy nevzdá a nadále nad náma lidma boduje.
Slovo rakovina se mi hnusí a už vůbec nedokážu pochopit, proč ten kdo jí má, podlehnout jí také musí!
Život nám klade samé těžké zkoušky, proto by jsme se neměli pozastavovat nad každou hloupostí, a měli bychom si ho užívat plnými doušky...!
Rakovina je jako vězení z kterého člověk nemůže najít cestu ven,z každého zbytečného úmrtí na tuto nemoc moc nešťastná jsem.
Smrt ve mě vzbuzuje hrozný strach, těžko se smiřuju s tím, že až jednou umřu, zbude ze mě pod zemí jen pouhý prach!
Člověku, který je postižen touto nevyléčitelnou nemocí, nelze bohužel nijak pomoci...
Čas mu najednou tak rychle plyne, každý den čeká na svou vlastní smrt o které ví, že si pro něho každou chvíli příjde.
Smrt je pro člověka těžkou ránou osudu, je to smutné,když vám někdo tak nemocný řekne: "neplačte prosím až nedejde můj čas a já už tady mezi váma nebudu!"
Čas plynul jako voda, a on už věděl,že to jsou poslední chvíle jeho života, po tváři mu tekly slzy...a jeho poslední věta před smrtí zněla, že ještě nechce umřít, že si pro něho smrt přišla moc brzy...!!!
Potom co tu větu dořekl pamaličku zavírali se mu oči a náhle změnila se barva jeho tváře, tenhle nejhoší okamžik mého života mi nikdo ze srdce nevymaže...!
Celý svět proti této zákeřné nemoci bojuje, ale ona se nikdy nevzdá a nadále nad náma lidma boduje.
Slovo rakovina se mi hnusí a už vůbec nedokážu pochopit, proč ten kdo jí má, podlehnout jí také musí!
Život nám klade samé těžké zkoušky, proto by jsme se neměli pozastavovat nad každou hloupostí, a měli bychom si ho užívat plnými doušky...!
Rakovina je jako vězení z kterého člověk nemůže najít cestu ven,z každého zbytečného úmrtí na tuto nemoc moc nešťastná jsem.
Smrt ve mě vzbuzuje hrozný strach, těžko se smiřuju s tím, že až jednou umřu, zbude ze mě pod zemí jen pouhý prach!













