když láska koníků se dotkne: Ó, koukejte, vy lidičky: to oko hřebce jemně zjihne u té své milé klisničky: Oba si přitom přizvukují jak shodně tluče srdce jim: Nerušit, prosím; jenom koukat jak vzduchem vznáší se milostný dým dechu jejich lásky.......
„Jsme normální lidé jako vy, jen máme hendikep, s kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem, jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“