Olympiáda a tělesná aktivita běžné populace dospívajících a dospělých
Středa, 09 Únor 2022 16:29 | 
O
lympijský hrám se v médiích dostává široké publicity, a to zejména v zemích, které je pořádají. Naskýtá se otázka, zda to má nějaký vliv na míru fyzické aktivity populace dospívajících a dospělých. Přiměřená tělesná aktivita představuje jednoduchý a účinný způsob, jak předcházet řadě závažných onemocnění včetně srdečních a nádorových.
Kromě toho mírní tělesná aktivita deprese, úzkosti a bažení a zlepšuje duševní výkonnost (přehled viz Nešpor a Csémy, 2006). Míra tělesné aktivity v běžné populaci byla nízká už dříve. Van Sluijs et al. (2021) uvádějí, že celosvětově 80 % dospívajících trpí nedostatkem fyzické aktivity. Někteří autoři proto mluví o „pandemii inaktivity“. Během pandemie COVID-19 se míra fyzické aktivity v řadě zemí ještě snížila.
Olympiáda, velké sportovní akce a chování běžné populace
Olympijské hry nevedly k větší míře fyzické aktivity ve Velké Británii po Olympiádě v roce 2012 (Cummins et al., 2018). Podstatný vliv na míru tělesné aktivity nemělo ani to, když se zkoumané osoby přestěhovaly do prostor bývalé olympijské vesničky (Owen et al., 2020). Míru fyzické aktivity běžné populace v Austrálii nijak neovlivnila olympiáda v Sidney v roce 2000 (Bauman et al., 2015). Skepticky vyznívá i přehled literatury na toto téma autorů Bauman et al. (2021).
V podmínkách Česka by se spíše mělo uvažovat o negativním vlivu Olympijských her, protože sportovní přenosy zde bývají spojeny s propagací alkoholických nápojů a hazardu.
Závěr
Olympijské hry a obří sportovní akce nevedou k větší míře tělesné aktivity běžné populace ani v zemích, které tyto akce pořádají. Co se dospívajících týče, mnohem větší úlohu by měly hrát rodina a škola. Autor tohoto sdělení se během školní docházky naučil při hodinách tělesné výchovy např. skákat přes kozu, tento přeskok ale později nepoužil. Nikdo ho ovšem tehdy nenaučil, jak a kolik chodit (Lee et al., 2019), jak správně dýchat nebo relaxovat.
Poznámka: Nahrávky řady relaxačních technik jsou volně na webu drnespor.eu.
MUDr. Karel Nešpor, CSc.
www.drnespor.eu
Literatura
Bauman A, Bellew B, Craig CL. Did the 2000 Sydney Olympics increase physical activity among adult Australians? Br J Sports Med. 2015; 49(4):243-7.
Bauman AE, Kamada M, Reis RS et al. An evidence-based assessment of the impact of the Olympic Games on population levels of physical activity. Lancet. 2021; 398(10298):456-464.
Cummins S, Clark C, Lewis D et al. The effects of the London 2012 Olympics and related urban regeneration on physical and mental health: the ORiEL mixed-methods evaluation of a natural experiment. Public Health Research, 2018, 6(12).
Lee IM, Shiroma EJ, Kamada M et al. Association of Step Volume and Intensity With All-Cause Mortality in Older Women. JAMA Intern Med. 2019; 179(8):1105-1112.
Nešpor K, Csémy L. Psychotropní účinky tělesné aktivity. Praktický lékař 2006, 86(11):672.
Owen CG, Limb ES, Nightingale CM, et al. Active design of built environments for increasing levels of physical activity in adults: the ENABLE London natural experiment study. Southampton (UK): NIHR Journals Library; 2020 Sep.
Van Sluijs EMF, Ekelund U, Crochemore-Silva I et al. Physical activity behaviours in adolescence: current evidence and opportunities for intervention. Lancet. 2021; 398(10298):429-442.