Fyzická aktivita a bažení

M UDr. Karel Nešpor, CSc. Bažení představuje klíčový znak všech návykových nemocí, je provázeno stresem a dočasně zhoršuje sebeovládání i úsudek. Už před mnoha lety jsme poukazovali na příznivé působení tělesné aktivity na psychiku (Nešpor a Csémy, 2006). Podle literatury mírní tělesná aktivita deprese a úzkost, zvyšuje odolnost mozku proti poškozením různé etiologie a přispívá ke kvalitě života a životní spokojenosti.
Na jiném místě (např. Nešpor, 2016) jsme uvedli, že fyzická aktivita mírní bažení (craving) po alkoholu, jiných látkách a hazardní hře. Vycházeli jsme při tom ze subjektivních výpovědí pacientů, kteří vzpomínali na epizody zvládnutého bažení v minulosti. Domníváme se, že prapůvodní biologický smysl bažení je něčeho se zmocnit. To vede k aktivaci především horní poloviny těla. Efektivnější jsou proto formy tělesné aktivity, při které se zaměstnají dolní končetiny, např. chůze.
Hallgren et al. (2021) zjišťovali, nakolik fyzická aktivita (jízda na rotopedu) bezprostředně ovlivní bažení a duševní stav závislých osob. Autoři zjistili, že u 70 % respondentů došlo ke zmírnění bažení. Efekt byl nejvyšší u těch, kdo vykazovali nižší kardiorespirační zdatnost a u těch, kdo měli silné bažení. Druhé z uvedených zjištění je klinicky významné, protože silné bažení představuje větší problém než slabé.

Literatura

Hallgren M., Herring M.P., Vancampfort D. et al. Changes in craving following acute aerobic exercise in adults with alcohol use disorder. J.Psychiatr.Res., 2021, 142:243-49.
Nešpor K. Návykové chování a závislost. Praha: Portál, 2018; 256. Páté rozšířené vydání.
Nešpor K, Csémy L. Psychotropní účinky tělesné aktivity. Praktický lékař 2006, 86(11):672.


 
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.