O tom, zda se naše děti dostatečně vyspí, se mluví častěji v době, kdy se mění letní a zimní čas. V tu chvíli začnou mít rodiče starost, jak jejich děti tento přechod zvádnou. Na kvalitu spánku by ale měli rodiče dohlížet po celý rok, protože právě kvalita spánku určuje to, jak bude dítě prospívat ve škole, růst a jako bude mít imunitu. „Poruchy spánku u dětí a dospívajících jsou velmi časté a postihují nejméně 20–30% populace. Některé poruchy spánku jsou převážně nočního charakteru a mají záchvatový ráz, vazbu na určité věkové období a často i tendenci k spontánnímu ústupu. Jde např. o náměsíčnost, noční děsy, noční pomočování. Jiné poruchy spánku jsou spojeny s nadměrnou denní spavostí - například narkolepsie, idiopatická hypersomnie - a v dětském či adolescenčním věku teprve vznikají. Častým projevem je i kombinace poruch nočního spánku, tedy například dechové poruchy typu spánkové apnoe, nebo přítomnosti periodických pohybů končetin, se zvýšenou únavou a ospalostí během dne. Častým steskem u kojenců a batolat bývá dětská insomnie, na které se však nejčastěji podílí výchovné vlivy,“ vysvětluje prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc. z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Nedostatečně dlouhý nebo nekvalitní spánek má za následek zhoršení například paměti, schopnosti se učit, koncentrovat, abstraktně uvažovat... Není tedy divu, že souvisí s následným zhoršením školního prospěchu, může ovlivnit vznik poruchy chování, tedy hyperaktivitu a impulzivitu, může zapříčinit změny nálady a emocí - navodit podrážděnost, agresivitu, úzkostnost, labilitu nálady. „Deficit hlubokého delta spánku vede k poruchám imunity, častější nemocnosti a v důsledku nedostatečné sekrece růstového hormonu, který je vázán na hluboká stádia NREM spánku, může dojít i k růstové retardaci. Poruchy dýchání ve spánku mohou být pravděpodobně spojeny i s trvalým kognitivním postižením, s rizikem pozdějšího rozvoje kardiovaskulárního onemocnění a aterosklerózy,“ varuje profesorka Nevšímalová a dodává: „Diagnostickým problémem bývají i poruchy cirkadiánního rytmu, zejména syndrom zpožděného usínání. Důsledkem je obtížné probouzení, pozdní příchody do školy, únava a ospalost při vyučování.

Důsledkem toho, že děti špatně nebo málo spí, je únava a spavost během dne. „Tu ale často dospělá přehlédnou nebo považují za lenost, nedostatek inteligence a motivace,“ říká profesorka Nevšímalová. Mnohdy není lehké problémy se spánkem odhalit a diagnostikovat. To, že dítě ráno nemůže vstát, obtížně se probouzí a chodí pozdě do školy, ve které může být ospalé a unavené, může být důsledkem právě poruchy spánku. „Takto se například projevuje syndrom zpožděného usínání,“ vysvětluje lékařka.

Poruchy spánku ohrožují zdraví

V případě některých poruch spánku lékaři prokázali, že jsou spojeny s vyšším rizikem dalších zdravotních potíží. „Z literárních údajů vyplývá, že spánková apnoe je spojena s 2,38krát vyšším rizikem srdečního selhání, s vyšším výskytem nočních srdečních ischemií a s nočními arytmiemi. U spánkové apnoe je prokázán vyšší výskyt cévních mozkových příhod. Spánková apnoe současně patří mezi vyvolávající faktory metabolických onemocnění, z nichž nejvýznamnější je diabetes mellitus 2. typu. Dále je známo, že toto spánkové onemocnění je nezávislým rizikovým faktorem vzniku hypertenze,“ upozorňuje MUDr. Jitka Bušková, Ph.D. z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

autor: Renata Vyšínová, ordinace.cz