Každý má svůj malý hendikep

M ůj příběh má kořeny někde hluboko a nikdo se nedopátrá, jak vlastně můj hendikep vznikl. Tak jako se někdo rodí se zrakovou vadou, u nás se dědí nedoslýchavost. Představte si, když se díváte na televizi a před Vámi se mění obrázky a děje a vy nevíte o co jde. Ano můj hendikep je nedoslýchavost.

Mrzí mě, že pro některé lidi není divné, že někdo nosí brýle, protože špatně vidí, ale už jsem se setkala s tím podivem, že někdo špatně slyší a nosí naslouchadlo. Já sama to nemůžu pochopit, protože každý má svůj malý hendikep. Někdo považuje za vadu, že má velký nos, velké uši, tu zase někdo je moc malý někdo čahoun. Někdo má tu barvu vlasů světlou někdo tmavou. Někdo má vlasů málo někdo hodně. Někdo koktá, někdo neumí vyslovit r, ř a podobně. To jsou všechno věci, s kterými se dá sžít. Nikdo si neumí představit to, když někomu nerozumíte a neslyšíte a nevíte, na co se Vás dotyčný ptá. Každý hendikep má své nepříjemné stránky, jen nemohu pochopit, když se někdo za něco vysmívá. Vždyť přeci nikdo není dokonalý.

Hana Zemanová


 
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.