Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Rubriky Různé články Prevence návykových nemocí a nadměrného stresu u lékařů

Prevence návykových nemocí a nadměrného stresu u lékařů

P odle zahraničních pramenů patří lékaři a další zdravotničtí pracovníci k nadprůměrně ohroženým skupinám. Lékaři přicházeli do našeho zařízení rozhodně častěji, než by odpovídalo jejich zastoupení v populaci. Příčiny je třeba hledat v poměrně specifických rizikových faktorech, viz následující přehled.

Zdravotníci, stres a návyková rizika (částečně podle Nešpor, 2009)

Rizikové faktory

  • Lékaři přicházejí do styku s bolestí, nemocí a smrtí. To může aktivovat jejich nevyřešené emoční konflikty.
  • Negativní odezva pacienta nebo jeho rodiny, ať už oprávněná nebo ne.
  • V medicíně je často třeba se rozhodovat při neúplných informacích.
  • Lékaři plní mnohdy konfliktní role a jsou vystaveni komerčním i administrativním tlakům.
  • V medicíně existuje snadná dostupnost návykových látek.
  • Lékaři mívají sklon k samoléčení, což je někdy nebezpečné.
  • Náročná profese může negativně ovlivňovat soukromý život.
  • Velká právní zodpovědnost.
  • Častá práce noci (pohotovostní služba atd.).
  • Práce lékaře klade velké nároky na průběžné vzdělávání a v lékařské praxi bývá třeba se rychle adaptovat na změny.
  • Lékaři se často identifikují se svým povoláním. Skutečné nebo zdánlivé profesní selhání prožívají bolestně a s pocity viny.
  • Někde dochází ke konfliktům při týmové práci, jinde naopak pracuje lékař samostatně a cítí se izolován.
  • Práce mívá nárazový charakter, např. velká zátěž během chřipkové epidemie.
  • Časový stres, tj. lékař často plní své povinnosti v časové tísni.

Ochranné faktory

  • Sem patří dobrá informovanost o prevenci a nefarmakologické léčbě (rehabilitace, psychoterapie, relaxační techniky).
  • Práce lékaře má smysl, je užitečná a přináší uspokojení.
  • Lékařská profese a práce zdravotních sester patří podle výzkumů veřejného mínění k těm nejrespektovanějším.
  • Lékaři také bývají lépe informováni o možnostech léčby návykového problému.

Okruhy, jak předcházet návykovým nemocem a zvládat stres nebo rizikové emoce

Následující kategorie se do značné míry překrývají a kombinují. Např. jeden kolega lékař se uklidňuje procházkami se psem. Uplatňuje se při tom fyzická aktivita i vliv okolní přírody. Navíc dochází k interakci se zvířetem, což má i citový rozměr.

Způsoby omezující vliv zevních podnětů vyvolávajících stres a zvyšujících riziko

  • Některé z těchto zdrojů stresu nelze zcela eliminovat, většinu je ale možné je alespoň omezit na únosnou mez. Lékař se těžko vyhne pracovnímu stresu, ale nemusí po pracovní době věnovat nadměrnou pozornost tomu, co nabízí většina televizních stanic nebo pobývat v hlučných prostorách. Někdy se pacienti ptají, zda nebude jejich život ochuzen. Zkušenost učí, že je to právě naopak. Zřeknutí se několika málo rizikových možností, otevře cestu mnoha jiným a lepším. Na okraj dodáváme, že zejména audiovizuální reklama alkoholu představuje rizikový faktor pro zneužívání alkoholu. Pro ty, kdo mají návykové problémy, jsou nebezpečné i filmy o drogách a reklama hazardu.
  • Negativní působení časového stresu lze snížit dobrou organizací času. Doporučuje se plánovat i odpočinkové aktivity stejně jako důležité povinnosti. Odpočinek je také povinnost, a to vůči sobě.
  • Pokud je to možné, lékař by měl vést jasnou hranici mezi pracovními povinnostmi a soukromím.
  • K zevním rizikovým vlivům, kterým se třeba se vyhnout, patří alkohol, tabák, jiné návykové látky a hazard. Ve všech těchto případech se míra stresu zvyšuje, jen si ji jedinec hůře uvědomuje.
  • Míru stresu sníží i to, že se lékař naučí pracovat se informacemi, chrání se před informačním přetížením a zvládne potřebné dovednosti.

Způsoby oslabující vliv vnitřních podnětů vyvolávajících stres a zvyšujících riziko

Sem patří hlad, dehydratace, spánková deprivace, únava, nedostatek pohybu, silné rizikové emoce a dlouhé sezení. Ani tyto faktory nelze zcela eliminovat, ale lze jejich působení omezit. Např. při dlouhé práci vsedě se osvědčují mikro přestávky, což může být kratičké protáhnutí se nebo třeba i jen to, že lékař vstane, obejde ordinaci a vrátí se k práci.

Způsoby zlepšující uvědomování sebe a okolí

  • Dobré uvědomování sebe i okolí (mindfulness) usnadňuje rozpoznávat stresující podněty a omezovat jejich působení (Gilmartin a spol., 2017).
  • Se sebeuvědomováním souvisí jednoduchá technika, kdy nezúčastněně pozorujeme myšlenky a nereagujeme na ně. To se někdy označuje jako „surfing“. Tím se myslí jakoby klouzat po povrchu myšlenek, aniž by se člověk „namočil“. Praktikující si udržuje odstup, nadhled a postoj pozorovatele. Tento postup se podobá některým tradičním meditačním technikám1.
  • Klidné a objektivní uvědomování vytváří dobré podmínky pro změnu vztahového rámce. Např. plná čekárna může být zdrojem stresu, ale lze jí brát i jako projev důvěry pacientů.
  • Dobré uvědomování umožňuje rozpoznávat uklidňujících prostředí, situace nebo aktivity a lépe je využívat.

Práce s motivací

  • Lze si připomenout si minulé negativní zkušenosti s přetěžováním se.
  • Podobně lze pracovat s pozitivní motivací a uvědomit si výhody rozumného způsobu života.
  • Pracovní stres se lépe snáší, když se na něco těšíme, např. na relaxaci, cvičení nebo procházku pro práci.
  • Odolnost vůči stresu také zvyšuje smysluplnost, pocit, že jedinec může svůj život ovlivňovat, a schopností přijímat překážky jako výzvu (Kobasa, 1979).

Uvolnění v širším slova smyslu

Jedná se o účinné postupy mírnící stres, bažení po návykové látce i silné emoce jako např. úzkosti nebo deprese. Některé z nich vyžadují předběžný nácvik, na jiné stačí pouze pamatovat a využívat je.
  • Relaxační a meditační techniky (např. Nešpor, 1998, řada z nich je volně na adrese www.drnespor.eu). Prvky relaxační technik lze včlenit i do denních aktivit, které nevyžadují naprostou pozornost. Lze např. částečně uvolnit některou části těla, nebo si uvědomovat dech.
    Relaxační techniky mírní stres i úzkost a projasňují náladu (např. Klainin-Yobas a spol., 2015).
  • Tělesné cvičení, chůze nebo tělesná práce. Klid, uvolnění a projasnění nálady se někdy objeví už během fyzické aktivity jindy, nastávají jejím skončení. Podobně jako v případě relaxace, lze i takto mírnit deprese a úzkost (např. Rebar a spol. 2015). Tělesná aktivita také usnadňuje následné praktikování relaxační techniky. Výhodou jógy a některých tradičních čínských cvičení je to, že relaxaci a tělesný pohyb integrují do jednoho celku.
  • Poradit se např. s kolegou. Nejde zde pouze o získání informace, ale také o emoční podporu a pochopení, které si mohou poskytovat lidé v podobné situaci.
  • Příznivě působí i dobré a stabilní mezilidské vztahy v soukromém životě. Fungující síť vztahů do značné chrání míry proti stresu a zátěžovým událostem.
  • Nenápadným a velmi užitečným způsobem, jak se uklidnit, je břišní (brániční) dýchání s prodlouženým výdechem. Lze tak mírnit stres, úzkost i depresi (Jerath a spol., 2015). Klidné břišní dýchání lze včlenit i do běžných denních aktivit, např. čekání. Je to také jednoduchý způsob, jak se uklidnit bezprostředně před usnutím. Břišní dýchání usnadňuje představa červené koule nebo vycházejícího slunce v břiše, které se při nádechu zvětšuje a při výdechu zmenšuje.
  • Mnoha lidem se osvědčuje při zvládání stresu klidná a melodická hudba (Linnemann a spol., 2015) a existují i pozitivní zkušenosti s využíváním hudby u pacientů s různými zdravotními problémy.
  • Smích, veselost a humor vyvolávají změny v mnoha směrech podobné těm, které nastávají při relaxaci (více viz Nešpor, 2015).
  • Větší pocit bezpečí a jistoty nachází řada lidí v duchovním životě, ať už se jedná o modlitbu, duchovní hudbu (Bradshaw a spol., 2015), meditaci, rituály atd. Existují doklady o tom, že duchovní život působí příznivě na duševní i tělesná zdraví lékařů i pacientů (např. Counted a spol., 2018). Duchovní život představuje sice ochranný činitel, ale nelze ho chápat jako dokonalou ochranu před stresem a návykovými nemocemi. Se závislostí na alkoholu se lze setkat i u kněží. Pro zajímavost dodáváme, že katolická církev povoluje, aby závislí kněží prováděli příslušné obřady s ovocnou šťávou, a totéž umožňují věřícím i některé evangelické církve.
  • Lékař by se měl ve volném čase věnovat kompenzačním aktivitám, tj. zaměstnat jiné části svého těla a mozku než při práci. Paradoxně se stává, že někteří lékaři se necítí dobře v době, kdy by mohli odpočívat, a se těší, až půjdou do práce. Příčinou může být láska k povolání, ale také málo kvalitních mimopracovních zálib.

Krátká intervence a léčba

Zdravotník s počínající formou návykové nemoci by měl být dostatečně kritický a využít svépomoc, např. účast v organizaci Anonymních alkoholiků a svépomocné materiály. Je to projev odpovědnosti vůči sobě i pacientům. Tím spíše by se měl léčit lékař, u něhož návykový problém pokročil.
Prognóza závislých lékařů, kteří se léčí, je obvykle dobrá, většinou bývají silně motivování si udržet zaměstnání a jejich výhodou je i nadprůměrná inteligence. Přece jen ale varování. Při léčbě závislostí nejde pouze o to získat informace, ale je třeba dobře zvládnout relevantní dovednosti. Dobře naučené vzorce chování lze použít i při stresu nebo bažení. Toho nelze dosáhnou jinak než častým opakováním. Dlouhodobé doléčování je proto důležité pro lékaře stejně jako pro jiné závislé pacienty.

Závěr

Stres, rizikové emoce, jako podrážděnost, i pozitivní emoce, jako laskavost, se mezi lidmi snadno přenášejí. Přenos se děje snadněji z výše postavené osoby na níže postavenou. Lékaři jsou obvykle vedoucími zdravotnických týmů, jejich emoční rozpoložení proto podstatně ovlivňuje atmosféru na pracovišti i to, jak se tam pacienti cítí. Prevence návykových nemocí a stresu je důležitá pro lékaře i jejich okolí.

Literatura

Bradshaw M, Ellison CG, Fang Q, Mueller C. Listening to Religious Music and Mental Health in Later Life. Gerontologist. 2015; 55(6):961-71.
Counted V, Possamai A, Meade T. Relational spirituality and quality of life 2007 to 2017: an integrative research review. Health Qual Life Outcomes. 2018; 16(1):75.
Gilmartin H, Goyal A, Hamati MC a spol. Brief Mindfulness Practices for Healthcare Providers - A Systematic Literature Review. Am J Med. 2017; 130(10):1219.e1-1219.e17.
Jerath R, Crawford MW, Barnes VA, Harden K. Self-regulation of breathing as a primary treatment for anxiety. Appl Psychophysiol Biofeedback. 2015; 40(2):107-15.
Klainin-Yobas P, Oo WN, Suzanne Yew PY, Lau Y. Effects of relaxation interventions on depression and anxiety among older adults: a systematic review. Aging Ment Health. 2015; 19(12):1043-55.
Kobasa SC.Stressful life events, personality, and health: an inquiry into hardiness. J Pers Soc Psychol. 1979; 37(1):1-11.
Linnemann A, Ditzen B, Strahler J a spol. Music listening as a means of stress reduction in daily life. Psychoneuroendocrinology. 2015; 60:82-90.
Nešpor K. Jak zvládat profesionální stres u pracovníků v oblasti duševního zdraví. Psychiatrie pro Praxi 2009; 10(1):41-43.
Nešpor K. Smích a medicína. Praktický lékař 2015; 95(4):187-189.
Rebar AL, Stanton R, Geard D a spol. A meta-meta-analysis of the effect of physical activity on depression and anxiety in non-clinical adult populations. Health Psychol Rev. 2015; 9(3):366-78.


MUDr. Karel Nešpor, CSc.
Psychiatrická nemocnice Bohnice
www.drnespor.eu




 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

okolo-msk2011-203
v-dolina2011-27
cyklomaraton-k24-201...
img_3744
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.