Plzeňsko-český slovník

Pročpa tudlecto řikáme?
Jan Hajšman

Nápad vypisovat víceméně pro zajímavost svérázné plzeňské výrazy se nakonec proměnil v pětileté zaznamenávání typických slov, která Plzeňané osobitě používají. Jan Hajšman pozorně vnímá a sleduje, jak otisky minulosti působí na současnost a s láskou věnuje regionální historii. Spojení s dobou minulou v tomto případě zprostředkovává prostřednictvím rodného jazyka, a jak uživatel jeho slovníku pozná, často velice originálně.

Když jsem poprvé listovala v Plzeňsko-českém slovníku, zahrnujícím také názvy míst a částí Plzně, zajímalo mne, zda v něm budou i výrazy „vošouch“ a „měchurka“ a… jsou. Když jsem si v novém kraji nového bydliště objednávala sladkou dobrůtku, velice podivili, jakou to mluvím řečí a proč rovnou neřeknu, že chci větrník. Měchurku v této oblasti neznali, stejně jako slovo vošouch, které bylo taktně přeslechnuto v domnění, že jde o neslušné slovo. Zkrátka nevěděli, copatutoje, ani se nezeptali, copadál? Vždyť nebyli votamtaď, to se muší nechat.  

Konečně je tu však unikátní slovník, který věrně zaznamenává výrazy i věty, jimiž na nás mluvili rodiče a prarodiče. Je velice užitečný nejen tím, že čtenáře, kteří je znají, potěší a podnítí zvědavost vášnivě hledat další, ale je také vítaným pomocníkem současné generaci, v jejíž mluvě, až na několik výjimek se používají už jen zřídka. U slov, mnohdy ovlivněných také němčinou, je uveden jejich původ, příklad použití ve větě i četné poznámky a zajímavosti.

Minulost zachycují i názvy zdejších míst, jejichž původ autor objasňuje a přibližuje na mnoha dobových i současných snímcích. Aniž byste museli cestovat po světě, stačí zajet do Plzně a poznáte Ameriku, Petrohrad, Adrii, Habeš, Hamburk, Berlín, Čínu, je zde také Malé Strana, Letná, Petřín, Vyšehrad nebo Žižkov, ale také Peklo nebo Ráj.

Na úspěšný Plzeňsko-český slovník se chystá nakladatelství Starý most volně navázat Plzeňským místopisem, a tak se máme ještě letos (2018) nač těšit.

Plzeň, Starý most 2017, 176 s.

Dana Vondrášková