Kdo a dokdy musí podat daňové přiznání?

Opět se ocitáme v období, kdy mnozí z nás řeší, zda a dokdy jsme povinni podat daňové přiznání k dani z příjmů. V minulých letech jsme se této dani a všem možným slevám, které si fyzická osoba může z důvodu zrakového postižení uplatnit, věnovali dosti podrobně a lze říci, že zde nedošlo k takřka žádným změnám. Proto se tentokrát omezíme na základní informaci, kdo je povinen a dokdy daňové přiznání finančnímu úřadu podat.

Povinností podat daňové přiznání se zabývá ustanovení § 38g zákona o daních z příjmů (z. č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

První pravidlo říká, že daňové přiznání je povinen podat ten, jehož příjmy přesáhly za rok částku 15 000 Kč. Do těchto příjmů se však některé nezapočítávají. A to příjmy od daně osvobozené, typicky tedy např. invalidní důchod, příspěvek na péči a mnohé další. Jejich taxativní výčet najdeme v ustanovení § 4 a § 4a. Dále se nezapočítávají příjmy, z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně (tedy příjmy z dohod o provedení práce, z nichž měsíční odměna nepřesáhne částku 10 000 Kč).

Dále daňové přiznání není povinen podat zaměstnanec, který má příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho zaměstnavatele nebo postupně od více zaměstnavatelů, ale podmínkou je, že u každého z nich podepsal tzv. prohlášení k dani (známé svým růžovým formulářem) a jeho další příjmy, opět sem nepočítáme příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž se daň vybírá zvláštní srážkou daně, nepřesahují 6 000 Kč ročně. Za tyto daňové poplatníky provede tzv. roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce daně, resp. poslední ze zaměstnavatelů, u něhož měl poplatník prohlášení k dani podepsáno.

Daňové přiznání tedy (velmi zjednodušeně řečeno) musí určitě podat ten, kdo měl souběžně příjmy od několika zaměstnavatelů (nejednalo-li se o dohodu o provedení práce s odměnou do 10 000 Kč), dále ten, kdo vykonával samostatnou výdělečnou činnost, ten, kdo nepodepsal prohlášení k dani, ačkoliv měl příjmy ze závislé činnosti (opět neplatí u uvedených DPP), jakož i ten, kdo měl příjmy uvedené v ustanoveních § 7 až 10 zákona o daních z příjmů za splnění podmínek v těchto ustanoveních uvedených.

Daňové přiznání, nevyužíváme-li služeb daňového poradce, je třeba podat do 1. dubna. Protože v letošním roce 1. duben připadne na neděli, postačí podat daňové přiznání v pondělí 2. dubna. Má-li subjekt povinnost mít ověřenu účetní závěrku auditorem nebo jeho daňové přiznání zpracovává a podává poradce, má povinnost je podat do 30. června.

Výhody plynoucí z průkazu osoby se zdravotním postižením – 1. část

K pokusu o sepsání benefitů, které souvisejí s průkazem osoby se zdravotním postižením, tedy průkazem TP, ale zejména ZTP a ZTP/P, jsem byl inspirován podnětem dvou čtenářů, kteří mě shodně upozornili na článek na webové stránce Sociálních novin, jež se o takovýto seznam pokouší. Ano, odkazovaný seznam je určitě zajímavý, ostatně proč zde odkaz na něj neuvést, tedy:
http://socialninoviny.cz/rubriky/informace/pozor-velky-seznam-vyhod-drzitele-prukazu-ztp-p/
Ač odkazovaný seznam považuji za velice užitečný, přece se mi jeví za potřebné poněkud objasnit některé rozdíly mezi jednotlivými položkami uvedeného seznamu a také se pokusit o co nejúplnější a aktuální výčet benefitů.

Některé z benefitů jsou upraveny právními předpisy, tudíž je jejich poskytnutí jednoznačně vymahatelné – pozor i zde platí určité výjimky, protože i zákon obsahuje slevy, jejichž poskytnutí je tak říkajíc fakultativní, tedy závisí na rozhodnutí konkrétního subjektu (z našeho hlediska případného poskytovatele), zda a kterou slevu (a svým způsobem tak částečně i komu) slevu poskytne.

Dále pak existují slevy, které žádný právní předpis nenařizuje, jsou poskytovány jen z vlastní dobré vůle či např. z marketingových důvodů určitého subjektu – i těmi se pokusíme později zabývat.

Nejdříve se pusťme do soupisu ze zákonných ustanovení plynoucích benefitů.

Nejvíce pohromadě jich najdeme v zákonu, který samotný průkaz osoby se zdravotním postižením upravuje, tedy ve všem čtenářům naší rubriky dobře známém zákonu o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (z. č. 329/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Na co vše má držitel průkazu dle tohoto zákona nárok, upravuje ustanovení § 36. Ač jsou tyto výhody chronicky známy, přece jen si dovolím ustanovení citovat:

„(1) Osoba, která je držitelem průkazu TP, má nárok na
a) vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky,
b) přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních.
(2) Osoba, která je držitelem průkazu ZTP, má nárok na
a) výhody uvedené v odstavci 1,
b) bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem),
c) slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy.
(3) Osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P, má nárok na
a) výhody uvedené v odstavcích 1 a 2,
b) bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě,
c) bezplatnou dopravu vodicího psa, je-li úplně nebo prakticky nevidomá, pokud ji nedoprovází průvodce.
(4) Osobě, která je držitelem průkazu ZTP nebo průkazu ZTP/P, a průvodci držitele průkazu ZTP/P, může být poskytnuta sleva ze vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní akce.
(5) Další nároky osob, které jsou držiteli průkazu TP, ZTP nebo ZTP/P, upravují jiné právní předpisy.“

Fakultativnost, tedy nenárokovost slev uvedených v odstavci 4 upravujícím slevy ze vstupného na vyjmenované akce vyjadřuje ono sousloví „může být poskytnuta“. A protože si v této souvislosti vzpomínám na emoce, které v určitých kruzích vyvolal spor o to, zda když pořadatel nějaké akce poskytne slevu jen některým skupinám držitelů průkazu ZTP či ZTP/P s ohledem na druh jejich zdravotního postižení, nejedná-li se o diskriminaci, vyslovím v této souvislosti znovu můj tehdejší i nynější právní názor. I kdybychom prokázali, že se tak organizátor akce diskriminace vůči určité skupině osob dopouští, nejjednodušším způsobem odstranění takového diskriminačního chování by bylo, aby onen organizátor neposkytoval slevy nikomu; a to naším cílem určitě není. Tudíž nezbývá, než se pokusit v takovýchto případech s organizátorem trpělivě vyjednávat.

A nyní se pojďme poohlédnout po odkazu odstavce 5, tedy po dalších právních předpisech.

Zákon o daních z příjmů

• Nejdříve § 35ba odst. 1 písm. b) umožňuje slevu na manžela/manželku  poplatníka, který nemá vlastní příjem přesahující částku 68 000 Kč. Tato sleva činí běžně 24 840 Kč, ovšem je-li manžel nebo manželka držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se sleva na dvojnásobek.
• Podle ustanovení § 35ba odst. 1 písm. e) pak sleva na dani pro držitele průkazu ZTP/P činí 16 140 Kč.
• Daňové zvýhodnění na dítě/děti podle § 35c se zdvojnásobuje, je-li dítě držitelem průkazu ZTP/P. Zde jen upozorňuji na limit čerpání tohoto zvýhodnění v podobě bonusu, ve výši 60 300 Kč. O bonusu mluvíme tehdy, přesáhne-li sleva na dani výši vypočtené daně, takže místo aby poplatník z příjmu daň platil, dostane určitou částku od státu. Touto formou lze uplatňovat právě jen daňové zvýhodnění na dítě.

Zákon o místních poplatcích

• - Od poplatku ze psů je osvobozen držitel psa, kterým je osoba nevidomá, bezmocná a osoba s těžkým zdravotním postižením, která je držitelem průkazu ZTP/P, osoba provádějící výcvik psů určených k doprovodu těchto osob.
• Poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt nepodléhají osoby s těžkým zdravotním postižením, které jsou držiteli průkazu ZTP/P) a jejich průvodci.
• Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem) do vybraných míst a částí měst neplatí osoby, které jsou držiteli průkazu ZTP/P a jejich průvodci.

Zákon o rozhlasových a televizních poplatcích

„Od obou poplatků jsou osvobozeny osoby s úplnou nebo praktickou slepotou obou očí a osoby s oboustrannou úplnou nebo praktickou hluchotou, pokud jsou osaměle žijící; osvobozeny jsou tyto osoby rovněž v případě, kdy žijí společně v jedné domácnosti.“ V tomto předpise tedy není průkaz explicitně uveden, ale dle našich zkušeností lze právě zákonem uváděnou úplnou nebo praktickou slepotu obou očí průkazem ZTP/P opatřeným příslušným piktogramem bezproblémově doložit.

S dalšími položkami seznamu zákonných i právními předpisy nezakotvených benefitů plynoucích z průkazu osoby se zdravotním postižením budeme pokračovat v článku příští měsíc.

Luboš Zajíc