Zvýšení minimální a zaručené mzdy

Od 1. ledna 2018 Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 73,20 Kč za hodinu nebo 12 200 Kč za měsíc.
Ke zvýšení došlo i u tzv. zaručené mzdy, tedy výše mzdy stanovené pro jednotlivé skupiny prací. Zájemce o detailní údaje o zaručené mzdy pro jednotlivé skupiny odkazujeme na nařízení vlády č. 567/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 286/2017 Sb.

Zvýšení důchodů

Od 1. ledna 2018 dojde k valorizaci všech důchodů vyplácených z důchodového pojištění, tedy důchodů starobních, invalidních, vdovských/vdoveckých i sirotčích. Základní výměra stoupne z 2 550 Kč na 2 700 Kč, procentní výměra se zvýší o 3,5 %.
To v praxi znamená, že důchod, který v r. 2017 činil 10 000 Kč, bude od 1. ledna 2018 náležet v částce 10 410 Kč.

Změny v dávkách státní sociální podpory

Zatímco jeden z důležitých parametrů pro výpočet dávek nejen z tohoto systému, kterým je existenční minimum a životní minimum jednotlivce a společně posuzovaných osob, zůstává pro rok 2018 stejný, mění se podmínky nároku i výše dvou dávek, a to přídavku na dítě a rodičovského příspěvku.
Rodičovský příspěvek si necháme až na lednový článek rubriky, změny u přídavku na dítě si popíšeme nyní.

Přídavek na dítě

Od ledna 2018 dochází ke změně podmínky, za níž vznikne na přídavek na dítě nárok. Koeficient, jímž se násobí životní minimum rodiny pro porovnání s rozhodným příjmem, se vrací z nynějších 2,40 na 2,70.
Pro lepší představu, jaký je konkrétní dopad změny této podmínky uvádím příklad čtyřčlenné rodiny, kde žijí dva dospělí a jedno pětileté a jedno desetileté dítě.
Životní minimum této rodiny činí částku 9 850 Kč.
Této rodině by dle současných podmínek nárok na přídavek na děti nevznikl, pokud by jejich rozhodné příjmy přesáhly částku 23 640 Kč.
Podle nové úpravy nárok na přídavek na obě děti této rodině vznikne, nepřekročí-li její příjmy částku 26 595 Kč.
Základní výše přídavku na děti zůstává stejná, tedy:
a) do 6 let 500 Kč,
b) od 6 do 15 let 610 Kč,
c) od 15 do 26 let 700 Kč.
Tato částka se však u každého dítěte navyšuje o 300 Kč měsíčně v případě, když jedna ze společně posuzovaných osob splní v každém posuzovaném kalendářním měsíci alespoň jednu z následujících podmínek:
a) Získá příjem ze závislé činnosti alespoň ve výši 3 410 Kč,
b) má příjmy ze samostatné výdělečné činnosti,
c) náleží jí dávky z nemocenského pojištění nebo důchodového pojištění,
d) má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci,
e) je jí vyplácen příspěvek na péči pro osobu do 18 let věku nebo
f) pobírá rodičovský příspěvek, který navázal na peněžitý příspěvek v mateřství.
Mění se také rozhodné období, za které se budou příjmy pro nárok na přídavek na dítě posuzovat, nově půjde o kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na přídavek prokazuje.
Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce
Nejpodstatnější změna, která u tohoto příspěvku ze zákona o zaměstnanosti nastává, se týká jeho maximální výše. Maximum příspěvku pro zaměstnavatele na chráněném trhu práce se od 1. ledna 2018 zvyšuje z nynějších 9 500 Kč na 12 000 Kč, ovšem maximum příspěvku na zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním znevýhodněním zůstává beze změny a činí 5 000 Kč. Připomeňme, že zdravotně znevýhodněnými osobami jsou zaměstnanci, kteří nemají nárok na invalidní důchod, přesto jejich schopnost pracovat je podstatně omezena z důvodu jejich dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu; tento jejich status posuzuje místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení.
Příspěvek i nadále pokrývá 75 % skutečně vynaložených nákladů na mzdy nebo platy. Podle nové úpravy náleží zaměstnavatelům k příspěvku paušální částka ve výši 1 000 Kč na náklady spojené se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, dále však může zaměstnavatel požádat o zvýšení příspěvku až do výše rozdílu mezi poskytnutým příspěvkem a částkou 12 000 Kč, a to na další náklady vynaložené na zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Pokud vám tyto formulace znějí krkolomně, prozradím vám, že mi pochopení této konstrukce dalo také pořádně zabrat. Ale chápu-li tuto novotu správně, pak:
zaměstnavatel na chráněném trhu práce má právo pokrýt příspěvkem 75 % mzdových nákladů na zaměstnance, maximálně do výše 12 000 Kč. K tomuto příspěvku zaměstnavateli náleží paušál ve výši 1 000 Kč, tedy zaměstnavatel může čerpat celkovou částku ve výši 13 000 Kč.
Pokud by však 75 % hrubé mzdy zaměstnance nedosahovalo částku 12 000 Kč, (pak může zaměstnavatel požádat o vyplacení rozdílu mezi 75 % mzdových nákladů a částkou 12 000 Kč.
Tyto náklady, o něž lze popisovaný příspěvek   zvýšit, jsou stanoveny nově přímo zákonem, nikoliv jako dosud prováděcí vyhláškou. Patří k nim např.:
a) zvýšené správní náklady ve výši 4 % průměrné měsíční mzdy,
b) náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů,
c) náklady na dopravu spojené se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením,
d) náklady na přizpůsobení provozovny;
náklady jsou v zákoně ještě podrobněji specifikovány.
I nadále zůstává v platnosti omezení, že zvýšení o paušální částku a zvýšení příspěvku o další náklady je možné jedině tehdy, pracuje-li zaměstnanec na pracovišti zaměstnavatele a nejde-li o agenturního zaměstnance.

Povinný podíl

Před upozorněním na změny v této oblasti krátce zrekapitulujme, co povinný podíl je a jak je možné tuto povinnost plnit.
Každý zaměstnavatel zaměstnávající více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru, je povinen zaměstnávat zaměstnance se zdravotním postižením, a to ve výši povinného podílu, který činí 4 %.
Tuto povinnost mohou zaměstnavatelé plnit třemi způsoby nebo jejich kombinací:
a) zaměstnáváním v pracovním poměru,
b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů na chráněném trhu práce nebo od osob samostatně výdělečně činných, které jsou osobami se zdravotním postižením a nemají vlastní zaměstnance nebo
c) odvodem do státního rozpočtu.
U způsobů uvedených pod písmeny a) a c) se nic nemění.
Při plnění povinného podílu podle písmene b) (tzv. náhradní plnění) dochází ke dvěma změnám.
Limit ceny výrobků, služeb či zakázek pro osobu samostatně výdělečně činnou a pro zaměstnavatele na chráněném trhu práce, který mohou za rok poskytnout za jednoho přepočteného zaměstnance, se snížil z 36násobku na 28násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Pro vyjasnění uveďme, že OSVČ se zdravotním postižením, od níž je možné odebírat služby nebo výrobky nebo jí poskytovat zakázky nesmí mít žádného zaměstnance, nicméně pro účely výpočtu tohoto limitu se s ní počítá, jako by šlo o jednoho zaměstnance.
Druhou novinkou je zavedení registru evidence tzv. náhradního plnění, tedy plnění povinného podílu dle písmene b). Tuto evidenci vede Ministerstvo práce a sociálních věcí. Další podmínkou pro poskytnutí náhradního plnění je, že do třiceti kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého plnění jeho dodavatel vloží o tomto plnění údaje do zmíněné evidence. Požadovány jsou tyto údaje:
a) identifikační údaje dodavatele a odběratele,
b) cena výrobků, služeb nebo realizovaných zakázek (bez DPH),
c) datum dodání,
d) číslo dokladu, jímž byla dodávka vyúčtována,
e) datum zaplacení a
f) čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením.
Na závěr této informace dodejme, že údaje do evidence vkládá a za jejich správnost odpovídá dodavatel výrobků, služeb či realizátor zakázky.

Milí čtenáři, protože je tento článek v letošním kalendářním roce posledním, dovolte mi, abych Vám popřál pěkné prožití Vánoc a do roku 2018 mnoho dobrého a schopnost to špatné překonávat!

Za Sociálně právní poradnu SONS v Praze
Luboš Zajíc